Hlavní body problematiky životního prostředí v Horní Bříze
Zveřejněno: léto 2018
Nástin připravil p. Robert Trnka
Prohlédněte si prezentaci z přednášky o revitalizaci parku před MěÚ a radnicí.
Lesy
V současnosti převažuje v městských lesích nevhodná skladba dřevin a probíhá zde starý, již překonaný způsob lesnického "hospodaření". Jde převážně o borové monokultury, které jsou kácené i vysazované v dlouhých pruzích. Tímto způsobem vznikají příliš rychle rostoucí kmeny, náchylné k ohýbání a lámání, zatímco půda pod nimi se neustále ochuzuje o živiny. Velké plochy borových lesů způsobují okyselování a tím postupné znehodnocení půdy. Světlý borový les také nezabrání vypařování vody z podrostu a půdy, čímž dochází k vysychání vodních pramenů (viz v současnosti většinou vyschlý potůček, tekoucí od Žilova). Naše lesy nejsou schopné v případě větších dešťů zadržet dostatečné množství vody, jsou chudé na rostlinné i živočišné druhy. Ze všech těchto důvodů je zapotřebí stávající způsob lesního hospodaření co nejrychleji razantně změnit, jinak do budoucna nebudou hornobřízské lesy schopné čelit klimatickým změnám.
Zavést je třeba citlivější hospodaření s pomocí kotlíkových výsečí a výběrové těžby. Do budoucna lze uvažovat o ekologické certifikaci městských lesů, např. FSC (Forest Stewardship Council), která podporuje ekologicky šetrné, sociálně prospěšné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů. Novou výsadbu je zapotřebí provádět druhově rozrůzněnou, s výrazně vyšším podílem původních dřevin (dub, buk, javor, jedle, lípa, jasan, bříza, jeřáb, jilm, střemcha ad.). Cílem by měl být různověký smíšený les, schopný odolávat výkyvům klimatu i přemnožení škůdců (mnišková kalamita nás po té kůrovcové nepochybně ještě čeká). Je třeba zastavit současnou devastaci lesa a zhutňování tenké vrstvy půdy těžkou technikou. Vhodné by bylo také navrátit do našich zcela vyschlých lesů vodu, např. budováním menších vodních ploch v úžlabinách s přirozenou koncentrací vlhkosti a ponechávat na vhodných místech staré doupné stromy.
Vody
Je velmi smutné, jakou "kvalitu" má v současnosti voda v říčce Bělé. Část obyvatel je i v 21. století svým odpadním potrubím přes septiky či dokonce přímo napojena do říčky (např. chaty Na Výsluní, ulice Pod Horami). Není tedy divu, že naše říčka je stále smrdutou stokou téměř bez života. Tento stav je zapotřebí co nejdříve napravit a přiblížit se minulosti. Vždyť např. kaceřovský urbář z roku 1558 hovoří o říčce Bělé takto: "U vsi Hořejšího Březí jest potok (...), v kterémžto potoku mřenů, střevlí, hřížův a jiných drobných ryb a rakův dosti bývá."
Naši ne moc chytří předchůdci nám bohužel zanechali zjizvenou krajinu, plnou kontaminovaných míst. Je naprosto nezbytné pravidelně monitorovat podzemní vody a možné průsaky jedovatých látek (staré oprámy u myslivecké střelnice, skládky, místa bývalých olejen, bývalá dehtová halda, bývalá čistírna fenolu). Je třeba nechat provést rozbor zdejšího zamoření a vyhodnotit případná rizika pro občany a životní prostředí. Je nezbytné co nejdříve zajistit rekultivaci nejhorších prohřešků minulosti (zejména oprámů plných jedů z bývalé Lachemy Kaznějov, které pronikají už i do spodních vod). Ale nikoli za cenu zavezení jednoho odpadu druhým (viz aktuální plán na zavezení oprámů teplárenským popílkem). Lze využít program Ministerstva životního prostředí na likvidaci starých ekologických zátěží. Nedopusťme, aby Horní Bříza byla i nadále popelnicí pro nepohodlný cizí odpad!
Je třeba používat selský rozum a důsledně kontrolovat nakládání s látkami, poškozujícími vodní prostředí. Např. není dobrým nápadem povolit zřízení autoservisu v těsné blízkosti vodního toku či zdroje (viz příklad ulice Pod Horami).
Ovzduší a doprava
Je zapotřebí zjistit, jaký skutečný dopad má na ovzduší v HB spuštění Chotíkovské spalovny a přijmout případná opatření (v seznamu největších znečišťovatelů, který pravidelně sestavuje sdružení Arnika, figuruje tato spalovna hned po svém zkušebním spuštění v roce 2016 na 7. místě největších producentů dioxinu v České republice - viz https://arnika.org/soubory/dokumenty/toxicke-latky/IRZ/IRZ_Zebricky_2016.pdf). Není také možné už dále hazardovat se zdravím občanů a povolovat provozy, které zvyšují podíl potenciálně škodlivých látek v ovzduší (viz nejnovější příspěvek firmy Kreiner).
Citelně schází osvěta ohledně nebezpečí spalování odpadu v lokálních topeništích. Je třeba neustále vysvětlovat hloupým lidem, kteří pálí v kamnech plastový odpad, jaké jedy pak vlastně dýchají oni i jejich sousedé. K tomu účelu plánujeme vyrobit informační letáky a články do Hornobřízského zpravodaje. Budeme tlačit na zintenzivnění kontrol spalování odpadu a na to, aby opakovaná provinění byla projednávána přestupkovou komisí a citelně pokutována.
Problémem je také automobilová a kamionová doprava, která už v současné době představuje nadlimitní zátěž u některých škodlivin (např. u karcinogenního benzo(a)pyrenu, prachu, hluku). Je zapotřebí podporovat veřejnou dopravu, zejména nejekologičtější, tedy vlakové spojení a snažit se o vyřešení nebo alespoň zlepšení stávajícího "průjezdního" stavu našeho města.
S tím souvisí problematika návaznosti hromadné dopravy. Např. osobní vlaky (a jinými se z Horní Břízy cestovat nedá) nenavazují na rychlíkové spoje v Plzni. Stejně tak z druhého směru, např. ze Žihle (časté místo výletů z HB - výchozí bod na Rabštejn) je problém se do Horní Břízy dostat. Ideální by bylo prosadit, aby v Horní Bříze zastavovaly spěšné nebo rychlíkové spoje, které v uzlových bodech (Plzeň, Blatno) obvykle navazují na spoje do dalších směrů. Je také nesmyslné, když z Plzně vyjíždějí do Horní Břízy autobusy i vlaky téměř ve stejný čas. Rozhození těchto časů by bylo vhodné provést tak, aby nevznikaly v dopravní obslužnosti příliš velké mezery. Podle vzoru nové a velmi využívané kyvadlové vlakové linky z Blovic přes Plzeň do Křimic (a zpět) je možno uvažovat i o posílení vlakových spojů do HB. Je třeba jednat o obsazení obou hornobřízských železničních stanic drážním personálem, aby měli občané plný komfort (možnost zakoupit si jízdenku, zjistit informace o spojích, schovat se před rozmary počasí, dojít si na WC). V žádném případě nechceme dopustit uzavření budovy železniční zastávky v HB, jako se to stalo v případě hlavní stanice (neustále totiž probíhají snahy zdejší otevírací dobu omezit a posléze budovu pro veřejnost úplně uzavřít). Za zvážení jistě stojí zřízení pravidelné kyvadlové linky mezi továrnou a vsí.
Ohledně častých výluk lze apelovat na České dráhy a SŽDC, aby byly výluky využívány jen v nezbytných případech, byly logicky připravené, na co nejkratší dobu a zabezpečené dostatečným počtem autobusů (stalo se neblahou tradicí, že výluky začínají s koncem prázdnin a pro množství školní mládeže přijede jeden malý autobus, takže se všichni nevejdou, o komfortu jízdy ani nemluvě). Vzhledem k tomu, že město na dopravní obslužnost přispívá nemalou částkou, je nezbytné monitorovat zpoždění vlaků, jejich návaznost a v případě problémů důsledně požadovat nápravu. Ve spolupráci s okolními obcemi je zapotřebí tlačit na slučování některých blízkých zón Integrované dopravy Plzeňska (IDP), která jde zatím zcela proti svému smyslu a stává se čím dál tím více dezintegrovanou.
Odpady
Je nezbytné provádět častější kontroly ve sběrném dvoře ohledně toho, zda je s jednotlivými druhy odpadů nakládáno správně (tedy ne ve stylu - "Nechte tady ty staré videopásky, on s tím kolega topí, ten bude mít radost!").
Do budoucna je vhodné uvažovat o zavedení tzv. pozitivní diskriminace (tedy kdo třídí svědomitě odpad, měl by za odvoz komunálního odpadu platit méně). V tomto směru je možné vzít si příklad z obcí a měst, kde tento způsob již funguje (např. Šitbořice - více viz https://zpravy.idnes.cz/sitborice-system-trideni-odpadu-antonin-lengal-f51-/domaci.aspx?c=A170811_130720_domaci_mav
Na místa opakovaně vznikajících černých skládek bude zřejmě nezbytné nainstalovat skryté kamery, provinilce projednávat v rámci přestupkových řízení, pokutovat, případně i zveřejňovat. Opět s pomocí informačních kanálů (Zpravodaj) je možné vést občany k tomu, aby odpadky v přírodě neodhazovali, protože to prostě není normální.
Vhodné by bylo zřídit městskou kompostárnu nebo umožnit zájemcům nákup či pronájem domácích kompostérů. Je nesmysl nejhodnotnější organický odpad vyhazovat do popelnice, místo toho se vyrobený kompost může využít ke zlepšení půdních podmínek v městských parcích nebo květinových záhonech. Bylo by vhodné umožnit lidem separovat i další druhy odpadů, např. kovy. Tuto problematiku lze řešit i ve spolupráci s Českými drahami. Horní Bříza je jedním z mála míst, které ještě nemá na železničních stanicích "drážní" kontejnery na separovaný odpad. Ty obsahují přihrádky pro papír, plast, kovy, sklo a zbytkový odpad.
Uvažujeme o vypracování brožury o životním prostředí ve městě, kde bude také podrobně popsáno, jak předcházet vzniku zbytečného odpadu, jaké odpady lze recyklovat a co se s nimi poté děje.
Prostupnost krajiny a logický urbanismus
Je třeba vystavit stopku dalšímu zastavování volné krajiny. Vždy je lepší se snažit o využití už jednou zastavěného území (tzv. brownfields), než nechat stavět na "zelené louce". Např. není vhodné povolit zastavění svahu pod železniční zastávkou, který slouží tradičně občanům k zimním radovánkám (v právě schvalovaném územním plánu je zde plánována plocha pro výstavbu rodinných domů). Výstavba rodinných domů by měla logicky směřovat k cíli spojit obě oddělené části města a vytěsnit z tohoto centrálního prostoru postupně tovární provozy a nevzhledné ubytovny.
V poslední době silně zanedbávaným tématem je prostupnost krajiny pro lidi i živočichy. Je vhodné zřizovat tzv. biokoridory, zejména kolem vodních toků a přirozených míst migrace zvěře (brody, rokle apod.) a nedopustit zastavování nebo oplocování takovýchto míst. Velkým problémem je v tomto směru oplocování větších územních celků, např. fingovanou výstavbou obor (varováním pro nás budiž naprosto nefunkční oplocená krajina v okolí Dolní Bělé, Litého a Spankova). Podporovat je naopak zapotřebí staré zvykové právo na volnou krajinu, aby občané i nadále mohli chodit např. do lesa na houby či na borůvky, na turistické výlety apod.
Hluk
Omezení průjezdu individuální automobilové dopravy i kamionů skrze obec je záležitost složitá, ale potřebná. V souvislosti s plánovaným přesunutím tahu hlavní silnice ze Třemošné do Kaznějova (pokračování obchvatu Třemošné) se nabízí do budoucna možnost, že by kamiony zajížděly ke kaolince severněji vlastním vjezdem a vyhnuly se tak Tovární ulici. Je zapotřebí vytvořit hlukové mapy města na základě měření Krajské hygienické stanice a v místech s překročeným limitem hlučnosti (Ul. Tovární, Pod Horami, Třída 1. Máje, Třemošenská, Na Návsi, K Trnové apod.), jednat o možnostech nápravy. Omezit by bylo vhodné také konání hlučných kulturních akcí do pozdních nočních či ranních hodin (stejně jako ohňostrojů) a vyhlídkových letů nad městem. V současnosti již existuje obecně závazná vyhláška č. 4/2016 o nočním klidu a o regulaci hlučných činností.
Ochrana půdy
Zasadit se je třeba o skutečné zřízení alespoň těch remízků, které jsou zakresleny v územním plánu. Ideálně vykoupit také další, za kolektivizace zaniklé cesty a remízky (např. od cihelny k Zelenému kříži) a obnovit zde aleje, které by brzdily půdní erozi. V lesích omezit holoseče a použití těžké techniky.
Veřejná zeleň
V posledních letech bylo zcela zbytečně (občas dokonce bez patřičného povolení a téměř vždy bez náhradní výsadby) vykáceno v našem městě množství zdravých vzrostlých stromů. Tento trend je třeba ihned zastavit a pokusit se pro některé zbylé a významné stromy zajistit právní ochranu (kategorie Památný strom). Výraznější změny ve veřejné zeleni (viz aktuální projekty na takzvanou "revitalizaci" parků) je nezbytné vždy konzultovat s veřejností a to už ve fázi záměru, nikoli až po schválení projektu, nebo když se chystaná akce náhodou "provalí na veřejnost". Kácení i výsadbu zeleně je nezbytné provádět s rozmyslem a s představou, jak tato zeleň bude vypadat za desítky let. Za pokácené dřeviny je třeba vždy provést odpovídající náhradní výsadbu, aby zeleného bohatství našeho města neubývalo.
Chránění živočichové a rostliny
Ve spolupráci s odborníky by bylo velmi vhodné zřídit alespoň jeden mokřad se stálou vodou v místech s prokázaným výskytem zvláště chráněných živočichů (např. odvaly po těžbě v okolí Modrého kříže, kde je doložen výskyt chráněných žab, čolků, orchidejí, užovek či čápa černého). Vzory je možno odpozorovat již na několika místech v okolí (např. drobné tůňky v Lomanech, v Plzni v parku u sv. Jiří, u samoty Malenice poblíž Dražně, větší mokřadní rezervace v Líních). Pokud budou přirozené biotopy chráněných druhů rostlin a živočichů v rámci postupující těžby nebo rekultivací ničeny, je třeba vždy důsledně trvat na vybudování biotopů náhradních v blízkosti těch původních. Ve spolupráci s Masarykovou základní školou, odchovanci skvělého učitele pana Brandtlíka a Záchrannou stanicí živočichů v Plzni by bylo vhodné připravit přednášky nebo články o přírodních hodnotách v okolí Horní Břízy a tím podnítit občany k lásce a ohleduplnosti ke zdejší krajině.